Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972. V šedesátých letech proto Universita Karlova pověřila mou matku Doc. RNDr. Jarmilu Kubíkovou a ostatní vědce z Přírodovědecké fakulty, aby prováděli výzkum dané lokality. Má matka prováděla rozsáhlé geobotanické měření na lesostepi Doutnáč a Velké hoře nad Kubrychtovou boudou.

Kubrychtovu boudu postavili manželé Kubrychtovi ve 20. letech 20. století jako občerstvovnu pro výletníky a trampy putující k Bubovickým vodopádům. Vodopády po roce 2010 začaly ztrácet vodu vlivem rozšíření vápencových  lomů Mořina do lokality Bubovice, ránu všemu nasadilo vyhloubení vsakovacích rybníků u Bubovic pod pláštíkem zadržování vody v krajině podporované EU, tím Bubovický potok zcela zanikl. Kdo chce navštívit bývalé Bubovické vodopády, z nichž zbyla pouze romantická strž, může použít autobus PID č. 311 od železniční zastávky Nučice zastávka  do obce Bubovice a dle mapy.com se napojí na turistickou cestu Svatý Jan pod Skalou – Srbsko. V Srbsku použije vlak tratě Plzeň – Beroun – Praha.

Návštěvník krasu musí mít na paměti, že plno lokalit leží v území přírodní rezervace a bez zásahové zóny, kam je vstup zakázán či na vlastní nebezpečí. Na Doutnáč se vstup nedoporučuje, Univerzita Karlova tam provádí nepřetržitý výzkum. V oblasti zkoumá spodní vody a jejich pohyb  i Přírodovědecká fakulta, obor geografie UK. Její vědeckou výpravu jsem zastihl za mé poslední návštěvy. Sídlo správy CHKO je v Karlštejně.

Martin Kubík

Chráněná rostlina Českého krasu třemdava bílá – dictamnus albus. Její silice způsobují alergickou reakci

Chráněná rostlina Českého krasu třemdava bílá – dictamnus albus. Její silice způsobují alergickou reakci

Doutnáč (432 m. n. m.) zde se provádí trvalý výzkum UK
 

Kaňon vyschlých Bubovických vodopádů

 Novostavba Kubrychtovy boudy, původní bouda po smrti paní Kubrychtové zanikla v letech 1983 – 1986

Historie Kubrychtovy boudy na infotabuli
 

Na trusu ovcí se živí chrobáci lesní, ovce udržují louky pro zachování biodiverzity

U železniční zastávky Srbsko je pěkné občerstvení

Dle původních plánů z roku 1908 postavila Správa železnic budovu zastávky

V podchodu zastávky Srbsko obrazy odkazují na historii těžby vápence a lanovku co vedla k tehdejšímu překladišti do žel. vozů, některé lomy kolem tratě jsou v provozu, ale vše vozí auty, mimo vlečky Čertovy schody u Berouna

 Zastávka Srbsko a vlak PID do Prahy hl. n., 20. 5., 17:20 hod.