Každé ráno chodím kolem okna, ve kterém, mimo několika kaktusů, sedí soška tří opiček. Určitě ji znáte ve všech různých obměnách – jedna z nich si zakrývá oči, druhá uši a ta poslední ústa…nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo. Tento motiv se nejčastěji spojuje s Japonskem, ale jeho kořeny sahají historií dál, až k budhismu. A proč zrovna opice? Vypátrala jsem, že se jedná o slovní hříčku, kdy u původních slov v japonštině – mizaru, kizaru a iwazaru – ta část zaru je zápor a zároveň zní jako saru, což je japonskyopice.  Původně šlo o morální princip sebekontroly a disciplíny, který se v moderním světě používá i jako symbol pasivity, alibismu, zavírání očí před problémy a neochotu reagovat na nespravedlnost. Pokud tuto novější podobu použijeme například v kontextu pracoviště, dostaneme náhle jiný, bezpečácký rozměr. V BOZP můžeme úplně klidně ony opičky použít jako nevidím riziko, neslyším upozornění, nemluvím o problému – a vy už konečně víte, o čem článek bude.

Ano, každoroční prověrky se teprve rozjely, a my už máme celou řadu poznatků, které by bylo lépe nepoznat. Většina závad na pracovištích, které jsme zatím letos objevili, by se dala zařadit přibližně do tří skupin. Tou první je pracoviště odsouzené k zániku. Je jedno kdy, ale v budoucnu zcela jistě, a je jedno, kdy to budoucno bude a jestli vůbec, ale peníze na opravy určitě ne. Další možností jsou závady, o kterých se již někomu řeklo, a to několikrát a vůbec to nezabralo. A třetí, velkou skupinkou, jsou závady, za které neneseme odpovědnost, protože jsme v nájmu.

Považuji za důležité připomenout nejen princip prověrek BOZP, ale obecně princip bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je ohraničen § 101 – § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále ZP). Z něj vyplývá povinnost závady nejen vyhledávat, ale zjištěné nedostatky odstraňovat. Nepřetržitě vyhledávat rizika možného ohrožení života a zdraví, předcházet jim a odstraňovat je nebo minimalizovat rizika neodstranitelná. Organizovat činnosti a práci zaměstnanců, koordinovat je a provádět tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele a zároveň všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích. Za tohle všechno nese odpovědnost zaměstnavatel, ale v praxi se na zajištění BOZP podílíme všichni. Zaměstnavatel a vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení (§ 101 odst. 2 ZP), tedy i ten, který velí pouze jednomu zaměstnanci, ba dokonce i ten, který zaměstnancům nevelí, ale je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim závazné pokyny. Povinnosti zaměstnavatele jsou naplňovány prostřednictvím vedoucích zaměstnanců, kteří organizují, řídí a kontrolují práci podřízených (§ 302 ZP). V této souvislosti má smysl připomenout také § 248 odst. 1, podle kterého je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku a zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.  Abychom nikomu nekřivdili, i běžní zaměstnanci mají své povinnosti, které s BOZP souvisí. Mimo jiné dle § 301 písm. c) a písm. d) ZP povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané (pokud s nimi byli řádně seznámeni), střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, a dále podle § 106 odst. 4 písm. f) ZP oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci. A protože právě čtete článek určený hlavně pro odboráře, povinnosti spojené s BOZP mají samozřejmě i oni, a to spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky.

Tři opičky jsou hezké na okně, ale jako princip BOZP příliš nefungují. Protože bezpečné pracoviště nevzniká tím, že něco nevidíme, neslyšíme nebo neřekneme, ale tím, že si všimneme včas a nenecháme to být. Někdy stačí jen sundat ruce z očí, uší a úst…

Dana Žáková, SIBP, oddělení BOZP OSŽ Ú