Vždy koncem května jezdím na Šumavu kolem Šumavských lokálek a pro nostalgické vzpomínky na dětství. Za centrum považuji dopravnu Zbytiny (dříve Oberhaid) ležící na trati Číčenice – Volary – (Nové Údolí). Zbytiny jsou typickou šumavskou obcí s kostelem svatého Víta a sv. Kateřiny a hlavně pilou na nákladištěm dřeva z šumavských lesů. Při mé cestě 28. května nebyl přistaven k nakládce žádný vůz, ale dle ojetosti nakládkové koleje je zřejmé, že se pravidelně využívá. Perlou dopravny Zbytiny je opravená vodárna.

Od dopravny Zbytiny možno dojít po třech kilometrech k poutnímu místu sv. Máří Magdalény, kde je nádherná vyhlídka směr Zbytiny z nadmořské výšky 892 metrů. Kostel byl do roku 1990 v havarijním stavu, na jeho obnovu přispěli rodáci z Německa za moderace faráře Honsy z Volar (zemřel 2007). Farář Honsa byl přeložen do Volar v roce 1971 a hned se věnoval záchraně kostelů, některé však již byly odstřeleny v 60. letech – Cudrovice či České Žleby. Zachránil kostel v Křišťánově, kde se na jeho opravě podílel i kolega mého otce  RNDr. V. Kubíka (1925-2025) z Fyziologického ústavu UK, 1. Lékařská fakulta  Ing. Macek (zemřel v 80. letech).  

Do Křišťánova jsme k Ing. Mackovi jezdili několik let na chalupu jeho bratra na „dětské pánské jízdy,“ chalupa vždy utrpěla nějaké šrámy. Zbytiny jsou pro mě prostě více šumavské, víc než regionální kulturní a sídelní  centrum s řízením lokálek Volary. Na Šumavě jsem trávil i zkrácenou vojenskou náhradní službu (podzim 1987 – jaro 1988) většinou ve VVP Boletice, což je také kousek za Křišťánovem.

Martin Kubík

Kostel sv. Víta Zbytiny

Kostel sv. Máří Magdaleny u Zbytin a Spálence

GW Train vjíždí do dopravny Zbytiny, 28. 5., 10:55 h, 816 003-8
 

Křižování ve Zbytinách, 28. 5., 10:55 h, 816 003-8 a 816 004-6, pohled ze složiště dřeva

Dopravna Zbytiny

Žst. Hořice na Šumavě (DOZ) křižování Sv a Os do Č. Budějovic, přesun několik jednotek 845 GW Train do Volar, manipulační kolej po rekonstrukci geniálně  vytržena, ač je pod nádražím velký manipulační sklad dřeva

Muzeum Volary, v muzeu je i trvalá železniční expozice, ve Volarech zbylo jen několik těchto kdysi typických tyrolských domů