Mariánské Lázně byly do 90. let oblíbeným místem železničářů, neboť zde bývalé ČSD vlastnily bývalou kavárnu Panorama s rehabilitačním domem, kavárna s velkolepým sálem byla postavena v roce 1872. Po privatizaci byl objekt uzavřen a jeho další osud pro společenské účely je nejasný.

První lázeňské domy se stavěly již v roce 1786, hlavní rozmach lázní začal v polovině 19. století, kdy lázně navštěvoval každý kdo v Evropě bélle epoque něco znamenal od J. W. Goethe, který se v lázních seznámil s Ulrikou von Lewetzow (pozdější majitelkou statku a zámku Třebívlice u nynější Švestkové dráhy) po filosofa Artura Schoppenhauera a Fridricha Nietsche.

V Mariánských Lázních byl 30. srpna 1933 zastřelen německý antinacista filosof Theodor Lessing. Na motivy atentátu byl v ČSSR natočen v roce 1973 česko-východoněmecký film Výstřely v Mariánských Lázních, režie Ivo Trojan (1924-1994). Lázeňské centrum bylo zasaženo v roce 1976 velkou demolicí celého bloku Tepelského domu, na jeho místě měl stát megalomanský brutalitní lázeňský dům jako Termal v Karlových Varech, jelikož se tehdy krajské špičky KSČ nepohodly s ÚV KSČ, ke stavbě naštěstí nedošlo. Naposledy byl zbořen bývalý hotel Rozkvět na Mírovém náměstí, léta opuštěný hodnotný dům předtím záhadně vyhořel. V posledních deseti letech došlo k řadě oprav historických objektů, které byly přestavěny na pětihvězdičkové nadnárodní hotely jak je Nabokov v roce 2019 či z v lednu 2026 otevřený blokový Swissotel.

V okolí lázní je záhodno navštívit pitoreskní dřevařskou osadu Kladská, kterou založil tehdejší majitel Císařského lesa kníže Schönburg-Waldenburg, rod pochází ze Saska a rod dosud žije. Nejvýznamnějším členem rodu, který žil trvale v Kladské, byl Sigismund princ Schönburg-Waldenburg, který nechal ze Švýcarska převézt po železnici dřevěný zámeček a dle jeho vzoru postavil ostatní dřevěné objekty na Kladské, hlavně dosud provozovaný hostinec U tetřeva. Několik kilometrů od Kladské je městečko Prameny, do roku 1945 lázně Bad Sangerberg. Většina budov byla po roce 1950, kdy se Prameny na několik let dostaly do vojenského prostoru Slavkovský les, zbořena, lázeňská budova sloužila do 80. let jako domov důchodců, posléze vyhořela a byla zbořena. Vývěry pramenů jsou nyní obnoveny a možno je ochutnat.

Martin Kubík

Trolejbus pod kostelem, do roku 1952 jezdila v lázních tramvaj Nádraží – Hotel Excelsior

V tomto domě u Lesního pramene byl proveden atentát na filosofa Lessinga 30. 8. 1933, zemřel o den později
 

Kolonáda – vyrobena v roce 1889 vídeňskou mostárnou Griedel, litinovou výzdobu dodala knížecí Salmovská železárna v Blansku

Socha J. W. Goethe na Goethově náměstí

Žst. Mariánské Lázně, budova je opravena, ale mimo pokladen ČD a trafiky je zcela prázdná, příjezdový vestibul trvale uzavřen – prý tam zlobili bezdomovci

Boční oltář v Mariánském kostele s bustou blahoslaveného císaře Karla I.
 

Ruský ortodoxní kostel sv. Vladimíra z roku 1901, architekt Sultanov z Petrohradu
 

Trolejbus u hotelu Excelsior
 

Sochy císaře Františka Josefa I. a anglického krále Edwarda VII. na paměť jejich setkání 16. 8. 1904 v lázních

Lanovka na Krakonoš, dopravuje lyžaře na upravovanou sjezdovku, ještě počátkem března byla sjízdná
 

GW Train na mostě přes lázeňský park, dirigovaná trať na Bečov nad Teplou – Karlovy Vary

Bývalá radnice v Pramenech, nyní není v městečku ani obchod ani hostinec

Obnovené prameny Gisela a Rudolf v Pramenech, pojmenovány po dětech císaře FJ I.

Přírodní rezervace Kladská, vrchovištní rašeliniště

Druhdy zámeček, kde žil přítel zvířat a přírody princ Sigismund, zemřel v roce 1936 a je pochován v lesní kapli nedaleko

Interiér hostince U tetřeva na Kladské