A právě tady často vzniká problém.

Podle § 54 odst. 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, musí být záchod pro zaměstnance dostupný tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 metrů. Pokud je přístup ztížený – například nerovným povrchem, schody, členitou cestou, chůzí do kopce nebo nutností překonávat kolejiště – nesmí vzdálenost překročit 75 metrů.

Při posuzování se nehodnotí pouze vzdálenost „vzdušnou čarou“, ale skutečná přístupová cesta, kterou musí zaměstnanec při výkonu práce absolvovat. U drážních pracovišť je proto nutné zohlednit také bezpečnost pohybu v prostoru kolejiště a další související rizika.

Současně platí, že suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště. Náhradní řešení proto nemůže být běžným způsobem zajištění hygienického zázemí tam, kde zaměstnanci dlouhodobě vykonávají práci.

Při kontrole BOZP proto nestačí říct: „WC v objektu máme.“ Důležité je, zda je skutečně dostupné a v odpovídajícím stavu.

Protože i obyčejná cesta na toaletu může ukázat, jak zaměstnavatel přistupuje k péči o zdraví a důstojné pracovní podmínky.