Chystané rozdělení činností v Depech kolejových vozidel na část provozní (strojvedoucí) a část opravárenskou přináší zaměstnancům pocit nejistoty. „Rozhodně z toho nejsou nijak nadšeni, i když se personálně asi nic nezmění,“ říká Jiří Zeman, předseda ZV OSŽ DKV Liberec.

V současné době probíhá ve vedení Českých drah diskuse o rozdělení opravárenských činností v Depech kolejových vozidel (DKV) na část provozní (strojvedoucí) a část opravárenskou. Jak vnímají zaměstnanci vašeho DKV tuto novou situaci?
Rozhodně z ní nejsou nijak nadšeni, i když se personálně asi nic nezmění. Nejistota však je značná – lidé se ptají, co všechno nová změna přinese, zda a jaký to má smysl, jak bude vypadat podoba DKV po jeho plánovaném rozdělení na provozní a opravárenskou část. Všechno je to velice nejasné, konkrétní představu neznáme a zatím tak nemůžeme z pozice OSŽ svým členům na jejich otázky ani nějak konkrétněji odpovědět.

Projevuje se tato nervozita i v pracovní činnosti zaměstnanců?
Pokud mám mluvit za opraváře, tak nijak výrazně. Organizace práce zatím zůstává stejná, zlepšila se i dodávka náhradních dílů. Bez problémů funguje i čerpání pohonných hmot soukromými dopravci v našem depu, což je záležitost, která se u nás praktikovala již předtím, než byla nařízena pro všechna depa v republice.

Jak tedy z vašeho pohledu vidíte další vývoj situace ohledně dělení DKV na provozní a opravárenskou část?
Z toho, co dosud vím, vyplývá, že se zřejmě budou uzavírat smlouvy se soukromými dopravci na údržbu jejich vozidel a to bude v každém DKV různé – podle počtu dopravců a jejich zájmu. Pokud se týká termínu, kdy by mělo být vše provedeno, snad to bude od 1. ledna 2018, ale to je jen můj odhad. Opravdu je všechno ještě značně zamlžené.

Jak vypadá situace v personální oblasti u opravářů?
Je to stejné jako v jiných depech – lidé stárnou a na jejich místa se noví zaměstnanci shánějí jen velice těžko. Učni pro tento obor prakticky neexistují, a pokud ano, dávají přednost práci mimo dráhu. Přitom zácvik nových pracovníků netrvá dny ani týdny, ale měsíce – pokud staří opraváři odejdou do důchodu, kdo ty mladé zacvičí?

Miroslav Čáslavský