Trať Číčenice – Prachatice – Volary byla uvedena do provozu postupně. 15. října 1893 úsek Číčenice – Prachatice a 16. října 1899 Prachatice – Zbytiny – Volary. Prachatice ležely od 13. století do roku 1945 na jazykové hranici – Prachatice byly německé, zatímco 4,5 kilometru severozápadně vzdálený Husinec byl čistě český.

Zde osobní poznámka: mí předci po ženské linii pocházejí právě od Husince z obce Horouty, obec – spíše osadu Horouty založil v 15. století jeden můj předek německého jména Jan svobodník Ledrer, hlásil se k národnosti české, ale některé manželky toho rodu byly z Němky z Prachaticka. Svobodník znamenalo, že jeho statek byl svobodný a tudíž nebyl nevolníkem a nechodil na robotu.
A hned za Horouty začínala jazyková hranice německá. Vůbec Čechy byly národnostně smíšená oblast, i budovatelé železnic byli Češi i Němci. Až nástup nacistů v Německu a pak následný odsun Němců v roce 1945 těžce poškodil celou oblast Šumavy. Kulturně, hospodářsky i jinak. Došlo k zániku desítek vesnic a stovek samot, ale to je vcelku známá skutečnost. A historickým paradoxem bylo, že i já jsem jako železnicí vyreklamovaný voják, nastoupil na pětiměsíční vojenskou službu v 80. letech právě do Prachatic a doprovázel jsem železniční vojenský transport Prachatice – České Budějovice – Polečnice. Takže Šumavu mám zažitou i jinak.
Tehdy ještě na trati Prachatice – Číčenice pamatuji výpravčí v Bavorově a Vodňanech. Po sérii nehod na D3 u Strunkovic nad Blanicí, ale i ve Vodňanech, je nyní řízena celá trať podle Provádějícího nařízení pro trať vybavenou radioblokem. Dopravny radiobloku jsou Vodňany, Bavorov, Strunkovice nad Blanicí, Husinec, Prachatice lázně, Chroboly a Zbytiny. Žst. Prachatice je sídlem dispečera radiobloku a zároveň autonomní dopravnou. Volary i Číčenice jsou ve smyslu předpisu také autonomní (obsazené) dopravny. Pozoruhodné jsou dopravny RB Husinec a Prachatice lázně, neboť nemají kolejové rozvětvení. Dopravna RB Husinec měla kdysi kolejové rozvětvení, ale to bylo neuváženě zrušeno, navíc zde tím pádem nelze nic naložit, nic křižovat, ač přímo u dopravny je středně velký betonářský podnik!
Při cestě po trati Číčenice –Volary doporučuji vystoupit v dopravně RB Zbytiny, kde si můžeme prohlédnout krásně rekonstruovanou vodárnu pro parní lokomotivy z roku 1899 -kulturní památku, velkou pilu, která nyní opět přepravuje po železnici, tři kilometry od Zbytin je pěkný poutní kostel svaté Máří Magdalény se zázračným pramenem a necelých pět kilometrů od Zbytin je obec Křišťánov v nadmořské výšce 925 metrů, s kostelem Jména Ježíš, v bývalé škole je obecní úřad. Před obcí je pozorovatelna praturů – původní druh skotu. Upozorňuji, že trať Číčenice-Volary provozuje společnost GW Train Regio, dle výběrového řízení Jihočeského kraje, na trati samozřejmě již neplatí jízdní výhody železničářů.
Martin Kubík