Za zbytky Heřmaničky: Z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic
Jediná česká úzkokolejka o saském rozchodu 750 mm (ostatní mají rozchod bosenský – 760 mm) byla postavena v roce 1900 z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic, kde navazovala na síť úzkokolejek. V Heřmanicích tak vznikl jediný úzkokolejný mezinárodní přechod na území Zemí Koruny české v rámci Rakousko-Uherska; v letech 1918-1938 byl v Heřmanicích přechod mezi Československem a Německem. Po roce 1945 připadla část německé tratě v úseku Heřmanice (Hermsdorf – Markesdorf) – Bogatynia (Reichenau) – Zittau nově vytyčenému přesunutému Polsku (z východu na západ). Na polském území úzkokolejka přežívala do roku 1961, kdy byla z důvodu povrchové těžby uhlí zrušena.
Na českém území došlo k úplnému zastavení provozu 13. ledna (příznačná číslice 13!) 1976, poté, co několik dní předtím, 7. ledna, došlo k přeměření rozchodu – rozdíly v hodnotách byly prý alarmující. Je velmi podivné, že k zastavení provozu došlo 13. 1. od 10. (!) hodiny dopolední, když předtím vlaky odvezly ranní frekvenci. V případě této tratě se opakoval prvně scénář zavedení „dlouhodobé výluky,“ ta nebyla nikdy ukončena, i přesto, že byl připraven plán prací! Tyto doklady možno spatřit v muzeu v bývalé výtopně v žst. Frýdlant v Čechách, kterou obhospodařuje místní muzejní Spolek frýdlantské okresní dráhy – výstava je otevřena na objednávku viz http://hermanicka.wz.cz/html/muzeum.html
V médiích tu a tam problesknou zprávy, že z tratě bude cyklostezka nebo že bude obnovena úzkokolejka, alespoň v části, ale zatím se jako i v jiných případech neděje nic a léta běží.
Martin Kubík




