Do oblasti zbytků dnešní žst. Praha-Bubny byla přivedena železnice nejprve 1. června 1850 při stavbě státní dráhy z Prahy státní nádraží (dnešní Masarykovo nádraží) do Podmokel (Bodenbach, nyní Děčín hl. n.), trať dokončila a provozovala StEG do zestátnění v roce 1909, zastávku na území žst. Praha-Bubny však otevřela až v roce 1890 – nyní Praha-Holešovice zastávka. Západní část žst. Praha- Bubny (tehdy Bubna) vybudovala Buštěhradská dráha v roce 1868 jako součást tratě Bubny – Chomutov.

Ač byla většina objektů v roce 2004 vyhlášena kulturními památkami, byla na žádost určitých lobbistů hned v roce 2006 památková ochrana sňata a většina významných objektů šla k zemi, z nichž nejvýznamnější byly dílny StEG ze 70. let 19. století. Místo bývalých výtopen a dílen (vše již zbořeno, zbyla pouze vodárna) má být oblast v nejbližších letech přebudována na další monstrózní developerský projekt s byty pro vysokopříjmové skupiny obyvatelstva. Kultura i sociálnost opět zapláčou. Zachována má být pouze výpravní budova jako památník vyvražďování židů v době nacistické okupace 1939 – 1945 a to až po nátlaku židovských organizací, ale i za podpory německého vyslanectví v Praze a jiných aktivistů, původní projekt žádal demolici.
Holešovice-Bubny jsou pozoruhodné i přednádražní čtvrtí pražských Němců. Nejvýznamnější stavbou je palác přímo proti žst. Praha-Bubny zvaný Malý Berlín, kolaudován byl překvapivě právě v den nacistické okupace Prahy 15. března 1939. Stavbu navrhl významný pražský německý architekt Adolf Foehr (1880, Nürnberg – 1943 Praha) a absolvent pražské německé techniky Franz Hruschka (1900, Wien – datum úmrtí neznámé). Dříve než se do paláce stačili nastěhovat normální občané, sloužil až do roku 1945 pro ubytování pražského Gestapa. Dlužno připomenout, že v Bubnech žilo v roce 1930 3753 Němců. V Schnirchově ulici poblíž Malého Berlína můžeme spatřit restauraci s názvem Malý Berlín.
Není bez zajímavosti, že v letech 1901 – 1978 obsluhovala žst. Praha-Bubny i tramvaj, ta byla zrušena při totální přestavbě Holešovic v souvislosti se stavbou magistrály. V tomto období došlo i k naprosté urbanistické devastaci starých Holešovic kolem Zátor při výstavbě žst. Praha-Holešovice a metra C. S tím zmizely i uličky, kde se natáčely epizody ze seriálu Hříšní lidé města pražského v letech 1968 – 1972 s radou Vacátkem – Jaroslavem Marvanem (1901 – 1974). Tím se uzavřela jak jedna etapa Holešovic-Buben, tak i život tohoto českého hereckého velikána, který byl spjat i s železnicí v roli inspektora drah ve filmu Přednosta stanice (1940). Historické fotografie ze starých Buben a Holešovic naleznete zde: https://www.aktualita.cz/stareholesovice/ na několika jsem se autorsky podílel.
Martin Kubík