Město Boskovice leží na okraji Drahanské vrchoviny v boskovické brázdě v nadmořské výšce kolem 380 metrů. V roce 1463 se prvně připomíná jako městečko, povýšeno na město bylo císařem Josefem II. v roce 1787. Dlouhá léta patřilo boskovické panství Ditrichštejnům, od roku 1856 připadly sňatkem Terezie Mitrovské z Nemyšle původně francouzskému hraběcímu rodu Mensdorff-Pouilly, rod našel útočiště po Francouzské revoluci v Rakousku, v Království českém v západočeských Nečtinách a v Markrabství moravském v Boskovicích. V Boskovicích je rod usazen dosud. 11. prosince jsem navštívil Boskovice při pohřbu Hugo hraběte Mensdorffa-Pouilly (1929-2023), který se významně podílel na československé a české diplomacii jako rada vyslanectví v Paříži a do roku 2004 rada vyslanectví Suverenního řádu maltézských rytířů v Praze.

Trať Skalice nad Svitavou – Boskovice – Chornice – Moravská Třebová -Třebovice v Čechách byla uvedena do provozu po částech od Chornice do Velkých Opatovic 1. září 1889 a až 18. května 1908 prodloužena do Boskovic a Skalic nad Svitavou. Trať v posledním desetiletí významně poškodil nejprve Pardubický kraj zastavením osobní dopravy Chornice – Velké Opatovice a následně i Jihomoravský kraj, který z tratě salámovou metodou udělal torzo Skalice – Boskovice. Navíc je katastrofální tarifní politika JMK, kdy cestující co přijel z jiné části země, se nestačí divit, je mu prodána v pokladně pouze jízdenka JMK tramvajového typu, kterou si musí označit v označovači na zastávkách, ač jsou vlaky obsazeny četou. To mi hlava vysloužilého železničáře nebere. Nejvíc jsou biti režijkáři, ale to je jiná kapitola.
V Boskovicích je možno navštívit nejen klasicistní zámek, dva hrady, městské muzeum, ale i velmi zachovalou židovskou čtvrť se synagogou maior a rituální lázní mikve poblíž synagogy. V pokladně žst. Boskovice je možno zakoupit různé pohlednice z trati včetně Velkých Opatovic, cestovatelé si tak mohou připomenout, kam by mohli vlakem jezdit, nebýt antiželezniční regionální politiky krajů. Stejně tak se postupuje v žst. Letovice, kde je hranice krajů na hlavní trati Brno – Č. Třebová, jakoby tam byly hranice dvou států před Schengenem, ještě mi chyběla pasová a celní kontrola. Cha! Mění se tam i vlakové čety i typy vozů. Opravdu hranice.
Martin Kubík