Muzeum ČD v bývalém depu v Lužné u Rakovníka vzniklo v roce 1996. Jeho hlavním podporovatelem byl drážní srdcař a fotograf parních mašin Ing Jaroslav Kocourek (1950-2006). Letos v červnu by se dožil 75 let. Ing Kocourek pracoval do předčasné smrti na GŘ ČD hlavně v organizaci nákladních přeprav. Hodně by se divil, kam došel propad nákladní železniční přepravy v roce 2025 v celé EU. Také by se divil, že ČD, a. s., má nějaké zvláštní úmysly s další existencí Muzea v Lužné. 

V zákulisí se hovoří o poslední sezoně v režii ČD, a. s. Začaly se rozprodávat exponáty. Léta slibovaná oprava štokru 556.0298 (byl provozní ještě kolem roku 1996) nebyla dokončena a štokr byl prý prodán Pardubickému kraje ve spolupráci s Muzeem starých strojů Žamberk pro vznikající železniční muzeum v Dolní Lipce. Není se čemu divit, ČD prohrává jeden tendr za druhým a soukromníci už vítězí i na Cheb a Klatovy. V letošním roce patří Muzeu velké poděkování za organizaci parních i motorových vlaků v okolí Muzea – k Berounce, do Bochova, do Kralovic, Řevničova a hlavně na Kolešovku. Nechme se překvapit, co na nás čeká v roce 2026. Doufejme, že výtopna Lužná i opravy parních lokomotiv budou dál zachovány, ač pod jinou hlavičkou. Národní dopravce se totiž pomalu stává menšinovým dopravcem, takže značka Národní je jaksi zavádějící. Nemohu si pomoci, ale slavné tendry nařízené EU neslouží národním státům, ale soukromým společnostem. Proč? No hlavně, aby se totálně omezila stavovská čest železničářů národních dopravců spojená s omezením platnosti jízdních výhod. Bez srdcařů jako byl Ing. Kocourek, nemůže žádný podnik fungovat.

Martin Kubík