V současné době probíhá na síti SŽDC poměrně značné množství výluk a to u všech kategorií tratí, od „koridorových“ až po „lokálky“. Výluky, nezřídka dlouhodobé, slouží k údržbě a modernizaci železničních tratí (což je jejich pozitivní stránka), mnohdy však ve svém dopadu způsobují nemalé svízele a komplikace cestujícím. Ty jsou způsobeny zpožděním vlaků, či nutností náhradní autobusové dopravy. V roce 2018 bylo na síti SŽDC uskutečněno kolem 1600 výluk (kratších i dlouhodobých), stejný, ne-li vyšší počet je naplánován na rok 2019. Vyplývá to z ročního plánu výluk SŽDC, zveřejněného na stránkách této organizace.

Výluky ztrpčují život nejen cestujícím, ale působí nemalé potíže v práci také vlakovým četám, kdy jejich pravidelný turnus je mnohdy doplňován turnusem výlukovým. Výlukové směny tak bývají často značně náročnější a složitější. Jak připomíná vlakvedoucí Josef Kiš z olomouckého střediska vlakových čet (SVČ), pokud se v důsledku výlukových opatření změní nástupy nebo konce směn, tak to vlakové čety silně postihuje, zvláště pak ty zaměstnance, kteří dojíždějí. „Jde o přesčasové výkony, které kvůli výlukovým opatřením přímo předchází, či navazují na plánovaný výkon ve směně,“ vysvětluje Kiš, což podle jeho dalších slov často znamená i několikahodinové zpoždění v příjezdu ze zaměstnání, případně mnohem dřívější nástup.
Výluky se však v práci vlakových čet odrážejí nejen prodlužováním pracovní doby, přinášejí také víc starostí a komplikací při výkonu jejich služby. Vlakové čety musí věnovat velkou pozornost seznamování se s obsáhlými výlukovými rozkazy (informacemi manažera) čítajícími spoustu příloh; zvýšená péče a informovanost je nezbytná i ve vztahu k cestujícím. Náročnější je například i odbavování vlaků (souprav), které předchází či navazují na náhradní autobusovou dopravu (NAD). Často totiž dochází u těchto souprav ke změně řazení, což činí práci vlakových čet složitější při řešení komplikací, spojených s místenkováním, kompenzacemi za nevyužitou první třídu a dalších mimořádností. V souvislosti s výlukami vedou vlakové čety mnohdy rozsáhlou komunikaci s regionálními či síťovými dispečery či výpravčími (svolení k odjezdu, či hlášení příjezdu NAD), případně zajišťování náhradních spojů při narušení včasnosti jízdy.
„Může dojít i k narušení přiměřené doby na jídlo a oddech, či nemožnost si ji vybrat. Dále jde o komplikace, které mohou nastat při kontrole jízdních dokladů v NAD a s tím spojené úniky tržeb. Řešilo se také opatrování služebních věcí, či zásilek při NAD není-li zajištěno zvláštním vozidlem. Občas bývá přistaven nedostatečný počet autobusů, což pak neodpovídá přepravované frekvenci. V letním období jde o nedostatečné větrání v autobusech (pokud není autobus klimatizován),“ přibližuje další těžkosti, spojené s výlukami Josef Kiš. Řeší se i takové věci jako nevolnost cestujících (i vlakové čety) v NAD, nemožnost použít WC během přepravy a další potíže. To všechno přináší značný nápor na psychiku vlakových čet a jejich následnou nespokojenost.
(Celý rozhovor s Josefem Kišem, věnovaný problematice práce vlakových čet si můžete přečíst v Obzoru č. 24).
Miroslav Čáslavský