Umělá inteligence (AI) už dávno není jen tématem technologických konferencí. Postupně se stává součástí každodenní reality na pracovištích napříč obory, od výroby, logistiku až po administrativu. Zatímco zaměstnavatelé ji často prezentují jako nástroj pro zvýšení efektivity, zaměstnanci ji mohou vnímat i jako nový zdroj tlaku a kontroly.

Mnoho zaměstnanců si ani neuvědomuje, že některé procesy, které ovlivňují jejich práci, jsou dnes řízeny algoritmy. Například při plánování směn podle vytížení provozu, hodnocení pracovního výkonu na základě dat, automatické třídění životopisů při náboru, monitoring práce například v call centrech nebo logistice.

Výhody a rizika pro zaměstnance

AI má pozitivní dopady, které nelze přehlížet. Například, odlehčuje od rutinních a administrativních úkolů, pomáhá předcházet chybám a zvyšovat bezpečnost, může zlepšovat organizaci práce. Ve výrobních podnicích v ČR se například využívají systémy prediktivní údržby, které dokáží včas upozornit na poruchu stroje a předejít havárii.

Zavádění AI přináší vedle výhod i řadu rizik:

• Zvýšená kontrola – detailní sledování pracovních činností může vést k pocitu neustálého dohledu.
• Netransparentní rozhodování – zaměstnanec často neví, proč byl hodnocen určitým způsobem.
• Tlak na výkon – algoritmy mohou nastavovat tempo práce bez ohledu na lidské limity.
• Změna pracovních míst – některé pozice zanikají, jiné vyžadují nové dovednosti.

Například v maloobchodních řetězcích se objevují systémy, které automaticky plánují směny podle prodejních dat. Zaměstnanci pak mohou mít méně předvídatelný pracovní režim.

Co na to právo a odbory?

Z pohledu práva není zavádění AI bez pravidel. Klíčovou roli hraje zejména ochrana osobních údajů podle GDPR, která stanoví, že zaměstnanci musí být informováni o tom, jak jsou jejich data zpracovávána. Na evropské úrovni se zároveň připravuje regulace umělé inteligence (tzv. AI Act), která má stanovit jasná pravidla pro používání AI i v pracovněprávních vztazích.

Právě zde se otevírá důležitý prostor pro odbory. Ty mohou:

• požadovat transparentnost při zavádění AI,
• kontrolovat rozsah sledování zaměstnanců,
• vyjednávat pravidla pro využívání dat,
• hájit zaměstnance při sporných rozhodnutích založených na algoritmech.

Úkolem odborů je zajistit, aby technologický pokrok nešel na úkor lidských podmínek práce a v stále více firmách se již objevují v kolektivních smlouvách nebo pracovních řádech, pravidla monitoringu zaměstnanců.

Umělá inteligence sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Záleží na tom, jakým způsobem je využívána. Bez jasných pravidel se může stát nástrojem nadměrné kontroly. Pokud je však nastavena transparentně a s respektem k zaměstnancům, může být užitečným pomocníkem.