S růstem minimální mzdy se zvýší i další částky
Zvýšení minimální mzdy na 24 900 Kč od ledna 2027 nebude mít dopad pouze na zaměstnance, kteří pobírají nejnižší mzdy. Na minimální mzdu jsou totiž přímo navázány také některé další částky a limity. Jejich zvýšení se tak dotkne i zaměstnanců, jejichž výdělek je výrazně vyšší než zákonné minimum. Růst minimální mzdy proto není jen otázkou nejnižších výdělků. Promítá se do řady dalších pracovních, daňových a sociálních parametrů, které mohou mít přímý dopad na zaměstnance.
Jednou z nejvýznamnějších změn je zvýšení příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Zaměstnanci odměňovaní mzdou mají za práci ve ztíženém pracovním prostředí vedle dosažené mzdy nárok také na zvláštní příplatek. Jeho minimální výše je přímo navázána na minimální mzdu. Příplatek činí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % hodinové minimální mzdy za hodinu.
V roce 2026 činí hodinová minimální mzda 134,40 Kč, a minimální příplatek proto představuje 13,44 Kč za hodinu práce ve ztíženém prostředí. Od 1. ledna 2027 vzroste hodinová minimální mzda na 148,30 Kč. Minimální příplatek se tím zvýší na 14,83 Kč za hodinu.
Důležité je, že příplatek náleží za každý ztěžující vliv samostatně. Pokud je tedy zaměstnanec při práci současně vystaven více ztěžujícím vlivům splňujícím zákonné podmínky, jednotlivé příplatky se sčítají. Zákon přitom stanoví pouze minimální hranici. Vyšší příplatek může být sjednán například v kolektivní smlouvě. Právě u pracovišť se zvýšenou zdravotní zátěží tak může být růst zákonného minima vhodným podnětem k tomu, aby se při kolektivním vyjednávání otevřela také otázka výše těchto příplatků.
Zvýší se minimální základ zdravotního pojištění. Minimální mzda má význam také pro zdravotní pojištění. U zaměstnanců, na které se vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, odpovídá tento základ minimální mzdě.
V roce 2026 činí 22 400 Kč, od ledna 2027 se tedy zvýší na 24 900 Kč. Minimální pojistné odpovídající 13,5 % tohoto základu tak vzroste z 3 024 Kč na 3 362 Kč měsíčně.
Tato změna může mít praktický dopad zejména na některé zaměstnance s nízkým příjmem nebo kratším pracovním úvazkem, kteří musí za stanovených podmínek provádět doplatek zdravotního pojištění do zákonného minima. Existují však skupiny zaměstnanců, na které se povinnost minimálního vyměřovacího základu nevztahuje.
Minimální mzda ovlivňuje také podmínky pro uplatnění daňového bonusu na dítě.
Pro získání měsíčního daňového bonusu na dítě musí příjem zaměstnance dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy. V roce 2026 tato hranice činí 11 200 Kč měsíčně. Od ledna 2027 se při minimální mzdě 24 900 Kč zvýší na 12 450 Kč. Pro roční daňový bonus musí příjmy dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy. Pro rok 2027 tak půjde o částku 149 400 Kč.
Zvýšení minimální mzdy tedy v tomto případě znamená současně zpřísnění příjmové podmínky. Zaměstnanec s velmi nízkým příjmem bude muset vydělat více, aby podmínku pro daňový bonus splnil.
Další hranicí navázanou na minimální mzdu je takzvané nekolidující zaměstnání.
Uchazeč vedený v evidenci Úřadu práce si může za stanovených podmínek přivydělat v pracovním nebo služebním poměru či na dohodu o pracovní činnosti, pokud jeho měsíční hrubý výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V roce 2026 je tento limit 11 200 Kč. Od roku 2027 se díky zvýšení minimální mzdy posune na 12 450 Kč měsíčně.
Je však třeba připomenout, že po dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti nevyplácí. Dohodu o provedení práce navíc nelze s evidencí uchazeče o zaměstnání tímto způsobem kombinovat.
