Z Křimic (viz „Cestujeme“ 10. 6.) dojdeme do Plzně, ale hned na počátku Plzně doporučuji odbočit vlevo kolem Vejprnického potoka ulicí Na Jíkalce a Rybářská k monumentálnímu Kalikovskému mlýnu, který stojí u krásného železobetonového mostu, který byl postaven v roce 1906 jako tehdy nejdelší železobetonový most v celém Rakousku-Uhersku, z čehož zcela jasně vyplývá, že Království české bylo v rámci monarchie velmi vyspělé a kulturní.

První takový, ale kratší (tramvajový) most přes Rokytku byl době postaven již v roce 1896 v Praze-Libni u Paláce Svět, ten má prvenství prvního železobetonového mostu v Rakousku–Uhersku a byl postaven pro Křižíkovu tramvajovou trať Praha-Libeň – Vysočany.
Ale zpět do Plzně. Jižním směrem se vrátíme k starým Škodovým závodům, jež založil Emil Jakub rytíř Škoda v roce 1866 a z původní strojírny hraběte Waldsteina vybudoval nejrozsáhlejší strojírenský podnik ve střední Evropě, z jehož slávy těží dosud dnešní Škoda Plzeň Transportation, majitel od roku 2017 PPF se sídlem v Nizozemí (!). Emil rytíř Škoda (1839-1900) zemřel 8. 8. 1900 ve vlaku (!) mezi žst. Seltzthal a Amstetten. Rod po mužské linii vymřel již v červenci 1945, kdy byl vnuk Emila Škody utýrán v internačním táboru pro odsunuté sudetské Němce v Plzni-Karlově, přesný den jeho smrti je neznámý. Je paradoxem, že pražský průmyslník Emil Kolben byl zavražděn v Terezíně v roce 1943 jako žid nacisty a Emil Škoda (1908-1945) byl zavražděn jako označený za Němce poválečnými „demokraty“. Pozoruhodné je, že se oba jmenovali Emil.
U nového závodu Škoda poblíž Plzně-Jižní předměstí (obvod žst. Plzeň hl. n.) je futuristické centrum Technomanie se stejně tak futuristickým vstupným (280,- Kč, stav 8. 6.), centrum navštěvují většinou školní výlety, které mají vyjednané slevy na vstupném. V bývalé výpravní budově Plzeň-Jižní předměstí se můžeme občerstvit výbornou kávou a pokračovat kolem tratě do ulice U Radbusy, kde je od roku 2015 centrum DEPO 2015.
Kulturní centrum DEPO 2015 bylo vybudováno po roce 2014, kdy byly zrušeny dílny pro opravu vozidel DP Plzeň, původně byla v horním areálu první vozovna elektrických Křižíkových tramvají z roku 1899, posléze sloužila pro trolejbusy. Kolem vozovny vedla původní tramvajová trať linky č. 3 náměstí Republiky – Doudlevce, ta byla po roce 1950 zrušena a nahrazena trolejbusy 13 a 14, trať v úseku náměstí – dílny byla do června 1994 jako manipulační, avšak již v roce 1990 měla sejmutu trolej a tramvaje do opravy byly taženy traktorem(!). Po roce 1994 byla i kolej snesena a vozidla přepravována po silnici návěsem. Trochu „východní“ způsob dopravy. Více zde
Prohlídku původních dílen možno spojit s divadelním představením (téměř denně se tam něco děje) a návštěvou stylového občerstvení. Přes řeku se po lávce dostaneme k Mikulášskému hřbitovu, kde je pohřben nejen divadelník Tyl, ale i Emil Škoda.

Martin Kubík