Extrémní teploty letošního léta, kdy rtuť teploměru atakuje čtyřicetistupňovou hranici, klade mimořádnou zátěž také na pracovníky na železnici. Horkem trpí jak pracovníci, pohybující se přímo v kolejišti, tak strojvedoucí a vlakové čety, ale i pracovníci v dílnách, posunovači a vozmistři, signalisté a výhybkáři na stavědlech, jakož i ostatní profese, nevyjímaje dispečerské a kancelářské provozy. Jak jsou zaměstnanci drah chráněni před extrémními teplotami a jak je zajištěno, aby tyto teploty nepoškodily jejich zdraví?

„Ochranu zdraví při práci všeobecně řeší nařízení vlády č. 361/2007 (NV 361/2007 Sb., v platném znění), které stanoví i podmínky pro práci při tepelné zátěži, ať již chladem, či teplem,“ říká brněnská inspektorka BOZP Eliška Čiháčková. Jak dále dodává, na železnici je toto nařízení řešeno předpisy o bezpečnosti práce (Op 16, Bp 1) a dále je rozpracováno do opatření, která vydávají jednotliví zaměstnavatelé (ČD, ČD Cargo, SŽDC…). „Při extrémních teplotách mají zaměstnanci (podle jednotlivých tříd práce) nárok nejen na dostatečné množství ochranných nápojů (voda, čaj), ale i na přestávky v práci a možnost odpočinku. Kancelářská či dispečerská pracoviště, ale i například stavědla jsou vybavována klimatizací, vlakové čety mají možnost obdržet termoboxy na úschovu chlazených nápojů.“
Zaměstnanci mají mít zajištěn snadný a bezpečný přístup k pitné vodě na pracovištích, přičemž toto opatření platí nejenom při současných vysokých teplotách, přesahujících 30 stupňů Celsia, ale i při teplotách nižších – podrobně to řeší výše zmíněné nařízení vlády č. 361/2007. Za dodržování těchto opatření jsou zodpovědní příslušní vedoucí pracovníci. Pokud se týká zvýšeného přídělu nápojů, v extrémních vedrech, přesahujících 36 stupňů, mají horkem nejvíce postižení zaměstnanci nárok až na šest litrů tekutin za směnu. „Někdy se stává, že vedoucí pracovníci kontrolují spotřebu nápojů a snaží se ji omezovat. To je však nepřípustné – každý člověk má jinou spotřebu vody a nedá se to nějak ohraničovat,“ připomíná inspektorka.
Tam, kde není vodovod, musí mít zaměstnanci zajištěn potřebný dostatek tekutin buď v podobě balené vody, nebo stojanů s barely vody. Samozřejmostí je možnost nápoje vychladit, přičemž například strojvedoucí, kteří nemají na svém stanovišti chladničku, dostávají vychlazenou vodu podle potřeby v určených stanicích přímo u vlaku.
Podrobné informace o problematice pitné vody, bezpečnostních přestávek, či práci v extrémních teplotách si lze vyhledat na webu OSŽ v sekci BOZP – poradna.
Miroslav Čáslavský