Śleza (dříve Zobtenberg) je obdobou české hory Říp, nalézá se v polském Slezsku v nadmořské výšce 718 metrů a je to poslední výběžek krkonošsko-jesenického podhůří. Od Ślezy není prakticky žádný větší kopec a to až k Baltickému moři! Proto se stala Śleza poutním místem Slezanů a to jak polských, německých či českých. Všechny tři skupiny se ve Slezsku během staletí scházely a rozcházely. To přenechejme politologům a historikům. Nás bude zajímat cesta veřejnou dopravou z České republiky na Ślezu.

Ač nás zajímá železnice, není cestování Polskem po železnici od dopravního rozvratu po roce 1991 jednoduché (stav se poslední léta lepší). Vlak se dá použít prakticky jen z Lichkova přes Miedzylesie do žst. Kladska-město (Klodzko miasto), a to z důvodu nepřípojů od vlaků od našich hranic na trať Kameniec – Zabkowice – Jaworzyna. V jízdním řádu ČD, a. s., však nenajdeme ani přípoj na polský vlak KD v Miedzylesie (ač tam přípoj od vlaku 6281 je!), takže si spojení každý musí hledat jen v elektronickém vyhledávači. V Kladsku jsme tedy nuceni přestoupit na autobus až do Lagiewnik Dziedzinowskich. I do Lagewnik jezdil do 5. listopadu 1996 vlak (ještě jsem s ním cestoval v roce 1995 z Vratislavi). Na trati Wroclaw-Lagiewniki – Pilawa Górna sice koleje ještě leží, ale přejezdy jsou zality asfaltem. Do Lagiewnik jezdily do roku 2000 nákladní řepné vlaky, ale po uzavření a zboření cukrovaru skončily i ony.
Z Lagiewnik se vydáme pěší túrou na trasu dlouhou 23 kilometrů – polními a lesními cestami přes obce Sokolniki (ruina zámku), u Piotrówka navštívíme na blízkém kopečku první Bismarckovu rozhlednu na světě – z roku 1869, která je uzavřena, ale má se obnovit. V Piotrówku si všimneme ruiny zámku, dále pokračujeme přes Sulistrowice a po červené značce do prudkého stoupání k vrcholu Ślezy.
Na vrcholu je meteorologická stanice, vysílač, betonová rozhledna z 30. let z německé éry, kostel z roku 1720 a turistická ubytovna s pivem z malopivovaru Sobótka. Poté sejdeme do města Sobótka, kde je možno přespat, například v pěkném historickém hotelu Pod Jeleniom.
Druhý den je možno navštívit bývalou žst. Sobótka, která je od roku 2000 zrušena, osobní doprava zastavena, ale nákladní doprava existuje právě do Sobótky-Zachodna. Trať Wroclaw – Sobótka – Świdnica je určena v programu obnovy osobní dopravy a celkové revitalizace do roku 2021. Stejně tak jako trať Świdnica – Jedlina Zdrój (viz Cestujeme s Obzorem z února 2017). V obci Sobótka-Górka stojí za návštěvu ruina velkopivovaru Sobótka (Zobten-Gorkau), který byl v provozu v letech 1817-1997, měl výstav až 90 tisíc hektolitrů piva ročně. Malopivovar vznikl právě Sobótce -Górka v roce 2014 a vyrábí pivo podle receptu poslední sládkové velkopivovaru. Je k dostání v místním obchodě v Górce, točené ve zmíněném hotelu.
http://www.browarnia.org/

http://www.pod-jeleniem.pl/
Martin Kubík