Nehoda na přejezdu ve Šluknově opět zvedla vlnu zájmu médií o dění na železničních přejezdech. Připomínám, že před týdnem, v pondělí 7. září 2015, řídil strojvedoucí Martin Souček motorový vůz Desiro, kterému na přejezdu, vybaveném funkčním zabezpečovacím zařízením, v Šluknově vjelo do cesty nákladní auto. Dnes (15. 9. 2015) ráno na toto téma poskytl předseda OSŽ Bc. Jaroslav Pejša České televizi rozhovor, zde je jeho podstatná část.

Pane předsedo, jak chcete, jako odbory, řešit situaci, kdy strojvedoucí po nehodách nejsou dostatečně materiálně zabezpečeni?
Tak především, musíme zabránit nehodám na přejezdech. Budeme usilovat o legislativní úpravu, která zpřísní postihy, to je prvotní, aby k tomu již nedocházelo. A když už se to stane, tak budeme požadovat, aby došlo i k takové legislativní úpravě, aby všichni dopravci pojistili své strojvedoucí, potom bychom nemuseli pořádat různé sbírky na to, abychom tomu zaměstnanci pomohli dostat se ze svízelné situace. Říkám záměrně všichni dopravci, protože pokud bychom se dohodli třeba jenom s Českými drahami, nebo s ČD Cargo, tak by tito dopravci byli znevýhodněni při všech soutěžích a při cenových nabídkách. To je jedna věc. A pokud se ukáže, že tohle bude běh na dlouho trať, tak zvažujeme v co nejkratší době založit nadační fond na řešení těchto záležitostí.

Říkal jste, že problematika pojištění by se měla dostat i do kolektivního vyjednávání. Je to jedna z variant, aspoň u ČD a ČD Cargo, respektive u ČD jako největšího dopravce, kterého se ty nehody týkaly?
U kolektivního vyjednávání to znamená velký problém, protože to bude znevýhodňovat ČD a ČD Cargo ve vztahu k ostatním alternativním dopravcům. Takže bychom opravdu chtěli, aby se to vztahovalo na všechny dopravce. A pokud se to v dohledné době nepodaří, tak založíme Nadační fond, a potom bychom vyzvali ostatní dopravce, aby do tohoto fondu přispívali, aby do něj přispívali všichni ti, kteří cítí zodpovědnost za to, co se těm strojvedoucím, a nejen strojvedoucím, ale i dalším zaměstnancům při výkonu jejich povolání, při železničních nehodách může stát.

Co by pojistky měly řešit, na co by se měly především zaměřit?
Nyní ti zaměstnanci mají běžnou pojistku, ale ty částky, které jsou potom potřeba na rehabilitaci toho člověka, na návrat toho člověka do života, a při vědomí toho, že mnohdy nebudou schopni dál vykonávat ani své dosavadní povolání, tak to musí být částky v řádu několika milionů.

Jaká je situace nyní? Přece jenom, stalo se to strojvedoucímu, který na prahu důchodu přijde o nohu a on skončí s velmi těžkou invaliditou. Co on dostane?
Ze zákona dostane invalidní důchod, dále odškodnění za pracovní úraz. Víme, že bodová sazba byla sice zvýšena, ale já se obávám, že při cenách zdravotních pomůcek to zdaleka nebude stačit. A za další, ten člověk, aby se třeba soudil, potřebuje peníze a pevné nervy, a to trvá třeba i několik let. Všichni víme, kolik dnes stojí kvalitní protéza, respektive zdravotní pomůcky, které ten člověk bude potřebovat. Shodou nešťastných okolností jsou oba strojvedoucí – ze Studénky i ze Šluknova – členy našeho OSŽ. O to těžší a složitější je to v tuto chvíli pro nás.

Michael Mareš