Hana Dostálová nepatří mezi netečné a nevšímavé

V sobotu 28. ledna 2017 navečer se vracím z Brna – od kamarádky. Rychlík má na příjezdu 10 min zpoždění. K podchodu na hranickém nádraží přicházím ze zadních vozů… Přede mnou už dolů po schodech schází davy, ale nikdo si nevšímá muže, který ručkuje po čtyřech po pražcích protějšího kolejiště. Zastavím se a zakřičím na něho: Co tam děláte? Okamžitě vylezte !!! Stojím… a…. čekám !!

Napřed na perón hodí ruksak, pak si sedne na obrubník a nohy si přehazuje na nástupiště. Když se postaví, vrávorá. Je ale slušně oblečený, asi jde z oslavy… jen ten den mu jaksi nevyšel. Ujal se ho ochotný mladík, přidržuje ho a já se ptám – kam jedete? Prý do Ostravy. Volám na průvodčí stojící u vlaku, kterým jsem přijela. Prosím vás, vezměte tohoto cestujícího s sebou! Předáváme ho, když k nám přichází dva muži železniční ostrahy. Vydechnu si, vše zažehnáno…. Celé se to odehrálo v několika málo minutách… a když dojdu ke schodišti vedoucím do podchodu (snad 3 kroky), najednou po stejné koleji a bez hlášení staničním rozhlasem se ze tmy vynoří a zčistajasna kolem nás prosviští SC Pendolino!!! A já se dole v podchodu musím opřít, protože až tam se rozklepu!! Kladu si otázku: zaráží mě, proč jsou lidé až tak neteční a nevšímaví? A pak – co by se stalo, kdyby náš vlak to zpoždění neměl?
Hana Dostálová