Na první straně čísla 10 je otištěno stanovisko Představenstva OSŽ na vznik samostatné odborové organizace – Federace strojvůdců – která byla založena 16. 5. 1990. „Vznik další odborové orgnizace, která by podle tvrzení předsedy p. Slunky měla organizovat asi 10.% pracovníků na železnici, je tříštěním sil odborářů, nicméně respektujeme právo každého zaměstnance být členem té odborové organizace, kterou si zvolí,“ píše se v úvodu stanoviska.

Dále je v něm uvedeno mimo jiné, že stanovy OSŽ nevylučují členství ve více odborových organizacích, OSŽ tedy bude u těch členů OSŽ, kteří budou zároveň i členy federace, dvojí členství respektovat.

Vznikem Federace strojvedoucích se zabývalo Ústředí OSŽ na svém jednání dne 31. 5. „Po zhodnocení stanov FS konstatovalo, že Federace je organizací silně centralistickou, kde soustředění pravomocí v rukou dvanáctičlenného představenstva nedává záruky obhajování práv a zájmů členů ani podílu členů na řízení a rozhodování. V OSŽ platí jasná zásada, že nejvyšší pravomoce má základní organizace a jí nemůže nikdo nic nařizovat. Charakter Federace a neujasněnost jejích organizačních a finančních koncepcí nedává OSŽ dostatečné záruky navázání partnerských vztahů,“ uvádí se ve stanovisku.

Nad tříštěním odborových sil v důsledku založení nové odborové organizace na železnici se zamýšlí i autor z LD Přerov, který ve své poznámce píše mimo jiné, že při rozhodování, zda vstoupit, nebo nevstoupit do Federace strojvůdců, je třeba především řádně promyslet otázku, komu to prospěje. Poukazuje při tom na zkušenosti z jiných zemí, například ze Švédska či Francie, kde stojí silné odbory, sjednocené jen v několika velkých odborových ústřednách. „Takto v silném početním stavu si vymohly přímou účast při tvorbě zákonů a právních norem všeobecně.“ Autor zdůrazňuje, že k cíli vytvořit vyspělé odbory je možno jít přímo bez oklik, což je úspora drahocenného času. „A někteří z nás tuto možnost zahazují a dělí malé odborové sdružení na ještě menší celky, místo snahy vytvořit velké dopravní odbory spojením všech dopravních profesí v celém státě. Volí tedy zdlouhavou, klikatou cestu chyb a problémů. To je proti zájmu všech, tedy i nás, strojvůdců.“ Na stránkách Obzoru č. 10 dále najdeme informaci o chystané racionalizaci systému řízení železniční dopravy, které by mělo být třístupňové (Ústřední ředitelství ČSD), čtyři oblastní ředitelství (Bratislava, Olomouc, Praha, Plzeň) a železniční služebny (výkonné jednotky). V Obzoru dále mimo jiné najdeme článek informující o nevhodném chování něterých železničářů na zájezdech, jehož důsledkem bylo vyhlášení stop stavu pro naše zájezdy do Dánska.

Zdeňka Sládková