Celá oblast Broumovského výběžku, zahrnujícího nejen město Broumov se svým impozantním klášterem (viz úvodní snímek), ale také přírodní krásy nejen Adršpašských a Teplických skal, je někdy nezaslouženě poněkud opomíjena. Pokud se týká železniční dopravy, je Broumovský výběžek protkán v podstatě dvěma železničními tratěmi, jimiž jsou tratě 047 Trutnov – Teplice nad Metují a trať 027 Náchod – Broumov. Doplňuje je málo využívaná mezistátní trať Meziměstí – Mieroszov (Polsko), která dnes slouží především pro víkendové turistické vlaky a nákladní dopravu.

První z výše uvedených tratí (Trutnov – Teplice nad Metují), bývá někdy označována jako „Skalní expres“ a slouží jako hlavní turistická spojnice do pozoruhodných skalních měst v Adršpachu i v Teplicích nad Metují. Každý z těchto skalních výtvorů má své kouzlo a každé je jiné. Vystoupíte-li z vlaku na zastávce Teplice nad Metují skály, přejdete řeku Metuji a ocitáte se přímo u vchodu do areálu miliony let starých skalních výtvorů, vytvořených na dně křídového moře z nánosů písku, zformovaných vodou, větrem a mrazem. Mezi těmito velikány vám ani v nejprudším letním žáru nebude horko, neboť tyto vysoké pískovcové skály sahají „až do nebe“ a v některých úsecích nepustí k pěšině, která jimi vede, ani paprsek slunce. Nalézá se zde mimo jiné místo, kde sníh leží celý rok, pískovcový chrámový komplex a také hrad Střmen, k němuž vede někdy odstrašujících 300 schodů. Z vrcholu tohoto někdejšího hradu je však překrásný výhled na celé Teplické skalní město.

Kdo má dostatek sil a chuti, může po prohlídce Teplického skalního města odbočit do Vlčí rokle, která je asi čtyřkilometrovou spojnicí mezi Teplickým a Adršpašským skalním městem. Do Adršpašských skal je samozřejmě možno vstoupit samostatně od nádraží v Adršpachu, Vlčí rokle však přitahuje svojí neporušenou, drsnou magickou přírodou. Povalové chodníky, vedoucí hlubokým kaňonem přes bezlesé rašeliniště a kolem skrytých vodopádů nabízí klid, ticho a únik před davy. Závěr rokle si však vybere svoji daň v podobě namáhavého výstupu se strmými schody a žebříky, vedoucími ke skalnímu jezeru, které již se nalézá v Adršpašských skalách. Pozor, ať se zde nestanete „černými pasažéry!“ Pokud nemáte vstupenku pro obě skalní města, můžete si ji zakoupit u strážce přírody nebo kontrolora, kteří skalními městy procházejí.

Pokud jsme se rozhodli, že navštívíme Adršpašské skály samostatně, vystoupíme z vlaku v železniční stanici Adršpach, jen pár kroků od vchodu do skalního města. Nádraží je zajímavé tím, že je lemuje několik skalních bloků, které jsou jakousi upoutávkou na krásu, která nás čeká po vstupu mezi skalní krasavce. Mezi bizarními skalními věžemi a útvary můžeme obdivovat Milence, Starostu a Starostovou, Homoli cukru, či Sloní náměstí, což je menší plácek, sevřený masivními skalami, jejichž oblé tvary a šedá barva věrně připomínají sloní hřbety, choboty a uši.

Mimo skalní města je, zvláště pro železničáře, přitažlivý osamocený skalní útvar, přístupný po zelené značce samostatně z Teplic nad Metují, nazvaný Lokomotiva. Svým tvarem skutečně připomíná parní lokomotivu včetně kotle a kabiny. Výstup na Lokomotivu je možné spojit s prohlídkou Ivanitské poustevny v Teplicích nad Metují, která je jedinou zachovalou poustevnou bývalé kongregace bratří poustevníků svatého Ivana na celém světě.

Další železniční tratí, nalézající se v Broumovském výběžku, je trať 027, spojující Náchod a Broumov s úvratí v Meziměstí. Na této trati se nalézá mimo jiné také železniční zastávka (tarifní bod) Bohdašín, kde však vlaky od roku 2023 nezastavují, což je zdůvodněno malou frekvencí cestujících. Navzdory tomu se Bohdašín (dříve též nákladiště) pyšní honosnou a udržovanou jednopatrovou budovou (zčásti obývanou), která zvenčí slouží jako jakési malé železniční muzeum. Dveře budovy jsou označeny tabulkami s nápisy Dopravní kancelář, Stavědlo, Lampárna, Přednosta stanice, Pokladna, na zdi budovy jsou vystaveny návěstní terče (výstraha, stůj a ruční přivolávací návěst) a k dispozici je rovněž čekárna III. třídy, umístěná v přilehlém domečku a vybavená pohodlnou sedačkou. Celou budovu věrně hlídá starý pes za plotem. Zastávka Bohdašín byla zprovozněna v roce 1875 a do roku 1918 (a následně mezi lety 1938 – 1945) nesla německý název Bodisch. Dnes je již, bohužel, pouze nostalgickou vzpomínkou na železnici v tomto kraji.

Miroslav Čáslavský