Mezi benefity, které poskytuje OSŽ svým členům, patří také krizová linka. Pomáhá především těm členům OSŽ, kteří se při výkonu svého povolání stali účastníky mimořádné události a z nevědomosti, či z neznalosti učinili některé chybné kroky.

V důsledku toho mohou být následně trestně stíháni,  propuštěni z práce, či přeřazeni na jinou práci, případně mohou být postiženi i na svém majetku. Krizovou linku lze využít i při okamžitém skončení pracovního poměru člena OSŽ  zaměstnavatelem. „Výše uvedené dvě základní oblasti, tj. aktuální v reálném čase mimořádné události a při okamžitém skončení pracovního poměru, jsou zpravidla jediné, ke kterým krizová linka slouží,“ píše se v odpovědi, kterou Obzoru poskytli zaměstnanci OSŽ, zabezpečující provoz krizové linky.

 Bezproblémový provoz krizové linky zabezpečuje ekonomicko-sociální oddělení (ESO) OSŽ – ústředí a BOZP OSŽ – ústředí. Zaměstnanci těchto oddělení jsou při zavolání na krizovou linku (602 262 544) připraveni v každou denní i noční dobu účinně pomoci a zpravidla zabezpečit členovi OSŽ pomoc smluvního advokáta. Současně mu připomenou nejdůležitější zásady, kterými se má při vzniku mimořádné události řídit: nechat se vystřídat ve směně, nevypovídat a nic nepodepisovat. „Protože při vzniku mimořádné události dojde zpravidla u jejího účastníka k šoku, což je přirozená reakce lidského organismu, mohou na krizovou linku zavolat místo něj funkcionáři OSŽ (předseda, místopředseda ZV ZO OSŽ), ale rovněž i člen OSŽ, který je poblíž místa mimořádné události,“ je zdůrazněno v odpovědi. Právní pomoc je totiž nejúčinnější, pokud je poskytnuta bezprostředně po mimořádné události.

Jak je dále v odpovědi připomenuto, krizová linka v žádném případě neslouží k řešení jiných problematik, týkajících se například oblasti pracovně-právních vztahů, BOZP, nebo bytové problematiky. „Někdy se dokonce stává, že člen OSŽ požaduje řešení v oblasti rodinných vztahů, rozvodu manželství, závěti, či dědění,“ upozorňuje se v odpovědi. Počet těchto nesprávných volání (vyjma omylů) se pohybuje mírně nad polovinou z celkového množství všech volání na krizovou linku za rok. V průměru je krizová linka využívána 40 – 50krát ročně (od roku 2004, kdy byla založena, jí bylo využito cca pětsetkrát), přičemž všechny případy, kdy byla využita, byly zdárně vyřešeny, ať již okamžitě, či v průběhu trestního řízení. Mezi poslední případy patří zproštění obžaloby u člena OSŽ, který pracoval jako hlídka v kolejišti a nemohl zabránit vstupu osoby pod projíždějící vlak, či zastavení trestního stíhání v případě projetí návěsti „Konec vlakové cesty“, které proběhlo bez jakýchkoliv následků.

Navzdory tomu, že díky využití krizové linky byla poskytnuta účinná pomoc mnoha členům OSŽ, stále existují v jejím využívání rezervy. „Při téměř jedné polovině velmi závažných mimořádných událostí není krizová linka využita a zaměstnanci ESO, či BOZP se o ní dozvídají až zprostředkovaně. A to navzdory tomu, že informace o krizové lince jsou dostupné jak na webu OSŽ, tak v časopise Obzor a v příručce Desatero člena OSŽ pro krizové situace v dopravě,“ píše se závěrem v odpovědi, poskytnuté zaměstnanci ESO OSŽ – ústředí, kteří poskytující provoz na krizové lince.

Miroslav Čáslavský