Modré nebe a letní pohoda? Pro mnoho zaměstnanců znamená léto také rozpálené kolejiště, přímé slunce a litry vypocené vody. Když letní slunce promění štěrk a pražce v obří gril, nejde už jen o propocené triko, ale také o zdraví a bezpečnost. S rostoucí tepelnou zátěží přichází únava, klesá soustředění a prodlužují se reakce – a tím roste i riziko chyby nebo pracovního úrazu. Bolest hlavy, slabost, závratě, nevolnost, křeče nebo neobvyklá únava nejsou při práci v horku něco, co je potřeba rozchodit. Mohou být prvními známkami nedostatku tekutin nebo přehřátí. Při práci venku přitom nejde jen o přehřátí organizmu. Sluneční UV záření poškozuje nechráněnou pokožku a dlouhodobá a opakovaná expozice zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. Proto má smysl využívat stín, chránit hlavu a pokožku vhodným oděvem a na nechráněná místa používat krém s UV filtrem.

Co tedy dělat, když se vaří trať i organizmus a tělo začíná bít na poplach? A proč ochranný nápoj není žádný bonus za zásluhy? Základní pravidla stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. To mimo jiné pracuje s energetickým výdejem organizmu a podle něj zařazuje jednotlivé pracovní činnosti do tzv. tříd práce. Na jeho požadavky pak navazují konkrétní opatření a interní předpisy zaměstnavatele. Zaměstnanec si samozřejmě musí hlídat svůj běžný pitný režim, nepodceňovat příznaky přehřátí a používat stanovené ochranné prostředky. Zátěž teplem na pracovišti ale vyhodnocuje zaměstnavatel a podle výsledku musí přijmout odpovídající opatření. Může jít zejména o ochranné nápoje, úpravu režimu práce a bezpečnostních přestávek nebo vhodné střídání zaměstnanců.

A teď trochu čísel. Hygienický limit ztráty tekutin při zátěži teplem činí 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Při jeho překročení už nastupuje náhrada ztráty tekutin a minerálních látek ochranným nápojem. Ten má pokrýt nejméně 70 % této ztráty. Při těžké fyzické práci navíc nestačí myslet jen na samotnou vodu. Potem ztrácíme také minerální látky, a proto nařízení u nejnáročnějších tříd práce počítá i se středně mineralizovanou vodou. Kolik a jakého ochranného nápoje zaměstnanec dostane, tedy nezávisí jen na venkovní teplotě, ale také na náročnosti a délce práce a podmínkách konkrétního pracoviště. Podobně je to s bezpečnostními přestávkami. Pokud tepelná zátěž překročí přípustné hodnoty pro danou třídu práce, musí zaměstnavatel upravit pracovní režim. Četnost ani délka přestávek proto nejsou pro všechny práce stejné. Smyslem přestávky je samozřejmě umožnit organizmu se ochladit – odpočinek na přímém slunci by svou funkci poněkud ztrácel. Pomoci může také střídání zaměstnanců, přesun fyzicky náročnějších činností do chladnější části dne nebo omezení pobytu na přímém slunci. Na železnici samozřejmě nelze vždy jednoduše říci uděláme to brzy ráno. Výluky, provoz nebo mimořádné události si vhodný čas nevybírají. O to důležitější mohou být mobilní přístřešky, možnost odpočinku ve stínu nebo využití klimatizovaných kabin moderní mechanizace.

K pocitu horka navíc přispívá celé okolí. Teplota vzduchu 30 °C ještě neznamená, že třicet stupňů má také všechno kolem nás. Ocelová kolejnice vystavená přímému slunci se může v horkém dni rozpálit přibližně na 50 až 65 °C. Také pražce, štěrk, kovové nářadí nebo jiné osluněné povrchy mohou mít teplotu výrazně vyšší než okolní vzduch a nahromaděné teplo vydávat ještě dlouho poté, co slunce přestane pálit a rozechvívat vzduch.

Nemusíme přitom všichni studovat tabulky energetického výdeje a počítat desetiny litru. Je ale dobré vědět, že taková pravidla existují – a že ochranný nápoj ani bezpečnostní přestávka nejsou v horku odměnou za dobré chování, ale opatřením k ochraně zdraví při práci.

PS. Víte, že voda tvoří přibližně 60 % našeho těla? Tak jí dejme šanci, aby tam také zůstala…..K tomu vám pomůže nově vzniklé desatero, které naleznete ZDE a další informace naleznete i v článku: Jak se chovat v horkých letních dnech ZDE

                                                                                                              Dana Žáková, SIBP, oddělení BOZP OSŽ Ú