Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF), které je OSŽ členem, zahajuje novou kampaň na podporu evropské železniční nákladní dopravy – a s ní i desítek tisíc pracovních míst, která jsou na ní závislá. Hlavní poselství je jasné: železniční nákladní doprava není běžný byznys. Je to veřejná služba, která by měla zůstat pod veřejnou kontrolou.
Ve hře není jen budoucnost jednoho odvětví. Jde o ochranu pracovních míst, o ekologii dopravy i o to, zda se evropské silnice definitivně ucpou tisíci dalších kamionů.
Evropská politika posledních dvaceti let vsadila na liberalizaci nákladní železniční dopravy. Očekávalo se, že otevření trhu buď soukromým dopravcům nebo konkurenci zvýší efektivitu a kvalitu služeb. Realita je však jiná. Podíl železniční nákladní dopravy na celkových přepravách v Evropě místo očekávaného růstu klesal. Služby důležité pro menší podniky a specializovaná odvětví byly postupně omezovány, protože nepřinášely dostatečný zisk. A tlak na snižování nákladů se promítl do zhoršování pracovních podmínek zaměstnanců. Nejvážnější situace se týká přepravy jednotlivých vozových zásilek JVZ (tzv. SWL – Single Wagon Load). Dnes tvoří JVZ 25 až 30 % veškeré evropské železniční nákladní dopravy. Soukromí provozovatelé se však z této služby stahují, protože je organizačně náročná a méně výnosná. Výsledek? Odhadem 45 milionů tun nákladu ročně hrozí přesun z kolejí na silnice.
Každý nákladní vlak nahradí přibližně 52 kamionů. Přesto dnes hrozí, že miliony tun zboží skončí místo na kolejích na dálnicích. Místo podpory ekologičtější dopravy riskujeme další zahlcení silnic, větší dopravní zácpy, vyšší nehodovost a zhoršení životních podmínek obyvatel.
Tisíce pracovních míst v ohrožení
Železniční nákladní doprava zaměstnává statisíce lidí napříč Evropou – strojvedoucí, posunovače, techniky, vozmistry, zaměstnance v opravárenství a další odborné profese. Jsou to kvalifikovaná pracovní místa, která drží evropskou ekonomiku v pohybu. Liberalizace přinesla tlak na snižování mezd a zhoršování pracovních podmínek. Současný ústup od komplexních služeb, zejména JVZ, však znamená ještě vážnější hrozbu – úplnou ztrátu desítek tisíc pracovních míst. Ochrana Podpora železniční nákladní dopravy je proto i otázkou sociální odpovědnosti. Zaměstnanci si zaslouží jistotu práce, důstojnou mzdu a bezpečné pracovní podmínky. Veřejné vlastnictví a kontrola dávají prostor pro dlouhodobé plánování a investice, nikoli pro krátkodobé maximalizování zisku.
Železniční nákladní doprava není jen ekologické nebo sociální téma. Je základní infrastrukturou pro klíčová průmyslová odvětví. Například ocelářský průmysl přepravuje přibližně polovinu své produkce po železnici. V mnoha případech je to jediná praktická možnost vzhledem k rozměrům a hmotnosti výrobků. Chemický průmysl je na železnici závislý při přepravě nebezpečných látek, které musí být ze zákona přepravovány vlakem. Flexibilní železniční služby jsou navíc zásadní i pro malé a střední podniky, které nemají dostatečný objem na vypravení celého vlaku, ale potřebují spolehlivé napojení na železniční síť.
ETF proto požaduje:
- zachování nejen ziskových dálkových koridorů, ale i přípojných tratí a seřaďovacích nádraží,
- podporu komplexní sítě, která umožňuje fungování přepravu JVZ
- vytvoření rovných podmínek mezi železniční a silniční dopravou, včetně započítání skutečných sociálních a ekologických nákladů silniční dopravy.
Železniční nákladní doprava v minulosti fungovala jako veřejná služba. Zajišťovala pracovní místa, podporovala průmysl a přispívala k ekologičtější dopravě. Může fungovat znovu. Otázkou je, zda si Evropa zvolí cestu udržitelných kolejí, nebo další tisíce kamionů na už tak přeplněných silnicích.
