Na pravěké hradiště Velíz u Kublova možno dojet autobusem z dopravního terminálu od žst. Beroun. Velíz leží v nadmořské výšce 595 metrů a Beroun jen 235 metrů nad mořem, rozdíl je tedy značný. V roce 1003 byl na hradišti Velíz přepaden Vršovci kníže Jaromír, jako dík za svou záchranu nechal postavit kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli, posléze byl na jejím místě postaven raně gotický kostel a proboštství benediktinského kláštera na Ostrově u Davle.

Proboštství bylo vyvráceno husity při obléhání hradu Točník v roce 1425, již nebylo nikdy obnoveno, kostel byl částečně barokně upraven a slouží svému účelu dodnes. Nejméně dvacet let byl do roku 1992 uzavřen z důvodu archeologického průzkumu a restaurovaní gotických fresek, prováděné Karlem Stádníkem. V současné době se v kostele slouží mše pouze dvakrát měsíčně v sobotu – viz mapy.cz . Název Velíz se odvozuje od pohanského boha Velíze, jeho novodobá dřevěná soška stojí na připomínku historie na vrcholu hory.
Velíz patřil do roku 1850 pod druhdy královský hrad Točník. V obci Kublov pod Velízem možno na požádání v místní mateřské škole a knihovně, bývalé obecní škole, shlédnout pamětní síň dalšího obrozence v kraji Poberouní a to skladatele a autora známé písně „Čechy krásné, Čechy mé“ J. L. Zvonaře (1824-1865). Píseň se stala v nové době populární díky Menzelova filmu Slavnosti sněženek na předlohu spisovatele Bohumila Hrabala („válečného“ výpravčího). Píseň celý film romanticky podbarvuje.
Nedaleko Velíze je obec Broumy, kde možno navštívit věhlasný minipivovar Matuška, prodejna by měla být otevřena denně. Velíz je bezesporu významná středověká i pravěká lokalita. Po cestě krásné výhledy do kraje.
Martin Kubík